Oblast 5 | Půjčování předmětů

Knihovny mohou nabízet také tzv. speciální fond. Pro naše potřeby tímto pojmem označujeme fyzický fond knihovny, který nespadá mezi běžně půjčované jednotky (jako jsou klasické knihy, skripta, časopisy, CD) a vztahuje se na něj speciální režim půjčování a zpracování.

Do speciálního fondu se mohou řadit věci jako deštníky, sluchátka, deky, podsedáky, čtečky e-knih, brýle a lupy, společenské hry, plackovače, učební pomůcky, notebooky a tablety, nabíječky a power banky, kancelářské potřeby, specializované učební pomůcky (např. kosti pro studenty lékařských oborů) a další. Také do něj lze zařadit jakékoliv věci půjčované přes knihovnu věcí (Library of Things). Následující doporučení se budou věnovat pouze zlomku uvedeného.

Kapitola 19
Půjčování sluchátek

Studenti chodí do knihoven participovat na online výuce, ať už prostřednictvím počítačů v knihovně nebo vlastních zařízení. Většina míst ale není koncipována k individuálnímu využití, a tak je vhodné zamezit hluku a rušení ostatních uživatelů. Studenti občas sluchátka zapomenou, případně jejich sluchátka nejsou kompatibilní s knihovními počítači. Půjčování sluchátek proto bývá ve vysokoškolských knihovnách již standardem. Před zavedením této služby je vhodné zvážit možná negativa a promyslet její fungování.

Co je vhodné zvážit, než začneme půjčovat sluchátka?

• Bude o sluchátka zájem? Nebyla by vhodnější alternativní služba?

  • Můžeme nabízet levná sluchátka k zakoupení.

  • Můžeme poprosit uživatele, aby nosili nepoužívaná funkční sluchátka do knihovny k rozebrání.

• Jaká sluchátka nabízet:

  • běžná (pro poslouchání zvuku),

  • sluchátka k potlačení hluku (téma potlačení hluku v   kapitole 24: Ochranné pomůcky na potlačení hluku ).

• Jak o sluchátka pečovat?

  • Uši mohou být přenašečem bakterií, čemuž je třeba zamezit. Při nákupu můžeme upřednostnit sluchátka typu „Over-Ear" či „On-Ear", která se dají udržovat lépe v čistotě, namísto „In-Ear".

  • Pořízená sluchátka by měla být pravidelně otírána dezinfekčními ubrousky.

  • Měli bychom pokud možno pravidelně vyměňovat opotřebované komponenty sluchátek (např. molitany).

• Jak sluchátka půjčovat?

  • Stejně jako ostatní knihovní fond (výpůjčka v knihovním systému pro zaregistrované uživatele).

  • Skrze smlouvu o výpůjčce.

  • Prezenčně, nebo absenčně?

  • Pouze zaregistrovaným uživatelům knihovny, nebo všem?

  • Jaké budou sankce při nevrácení?

Kapitola 20
Půjčování notebooků a tabletů

Půjčování tabletů a čteček e-knih existuje v knihovnách již poměrně dlouho. Většinou byla forma výpůjčky stejná jako u běžných dokumentů, kdy jsou tato zařízení vedená v knihovním systému jako další knihovní jednotka a půjčují se podobně jako knihy – absenčně i prezenčně, na různě dlouhou dobu. Druhou či doplňující formou výpůjčky je sepsání smlouvy o výpůjčce.

Pandemie koronaviru a vyšší důraz na distanční či později hybridní podobu výuky způsobily zvýšenou potřebu využívání IT techniky. To zkomplikovalo dostupnost distančního vzdělávání studentům ze sociálně slabších vrstev. Proto se některé knihovny a univerzity všeobecně přiklonily k nákupu notebooků a dalších zařízení. Zajišťují tak dostupnost moderní a univerzálně použitelné technologie studentům bez ohledu na jejich socioekonomickou situaci a usnadní jim také přístup k elektronickým zdrojům.

Na výpůjčky notebooků se většinou vztahují jiná pravidla pro půjčení než u běžných čteček e-knih a tabletů. Např. na Masarykově univerzitě musí studenti v případě zájmu o zapůjčení určitého HW vyplnit speciální žádost, ve které je nutné uvést důvody k výpůjčce. Žádost je poté posouzena a technika je půjčena studentovi na delší dobu (semestr, rok, případně po čas celého studia).

Co je vhodné zvážit, než začneme půjčovat notebooky a další techniku?

• Jaké podmínky musí uživatel splnit (případně doložit) v případě zájmu o výpůjčku?

• Na jak dlouho zařízení půjčit?

  • prezenčně (např. hodina)

  • absenčně (den/týden/semestr/jiný časový interval)

• Jaké budou sankce při pozdním vrácení?

• Zda, případně jaké, budou sankce při poškození a ztrátě:

  • kdo bude posuzovat míru a závažnost poškození.

• Jaké bude mít zařízení vybavení:

  • hardwarové vybavení,

  • softwarové vybavení,

  • jak bude řešeno zastarávání HW i SW,

  • nutnost aktualizací SW,

  • potřeba počítat s pravidelnými nákupy novějších technologií.

• Zda přidat doplňkové vybavení (brašna, sluchátka, HDMI kabel, …):

  • pokud ano, je potřeba u každé této věci vyřešit otázky jako u notebooku (parametry, řešení ztráty či poškození, …).

• Jak budou potřebné informace (vztahující se k předchozím bodům) předány uživatelům?

• Jak přesně bude probíhat půjčování a vracení z pohledu knihovníků ve službách?

• Jak bude probíhat pravidelná i nárazová spolupráce s IT oddělením?

Kapitola 21
Library of Things

Myšlenka Library of Things, tedy „knihovny věcí", je postavena na principech sdílené ekonomiky, trvalé udržitelnosti a snaze o propojování místních komunit a dostupnost pro všechny skupiny obyvatel. Ve své podstatě se jedná o projekty spíše z oblasti sociální pomoci než z oblasti podnikatelské, založené ve snaze generovat zisk. Přesto mohou mít pozitivní ekonomický dopad na fungování knihovny, která se rozhodne rozšířit své služby uvedeným směrem, a to především díky vyšší medializaci, zvýšenému zájmu veřejnosti a mimo jiné vyšší šanci na obdržení nejrůznějších sponzorských darů či grantů.

Library of Things může fungovat jako určitý druh výměny, místa, kam mohou uživatelé věnovat věci, které již nechtějí (s nutnou selekcí ze strany zaměstnanců), a dát je takto do oběhu dalším uživatelům. Velmi dobře může Library of Things fungovat v blízkosti kolejí či v celouniverzitních areálech, kde si mohou studenti půjčovat věci, které nepotřebují pro každodenní život (gril, kytara, stan a mnohé další), a zároveň takovou výpůjčkou ušetří finance, prostor a životní prostředí.

Co všechno se v knihovně věcí může nacházet?

Nejčastěji se jedná o různé nářadí a elektroniku, ale také sportovní potřeby, outdoorové vybavení, společenské hry, kuchyňské spotřebiče či oblečení.

V jaké podobě se s knihovnou věcí můžeme nejčastěji setkat?

Někdy bývá součástí běžné, například městské knihovny, jindy je vedena jako samostatná organizace. Příkladem může být britská organizace Library of Things, která funguje na principu frančízy a se svými zhruba čtyřiceti pobočkami patří mezi nejvýraznější projekty v této oblasti. U nás otevřel první knihovnu věcí Goethe-Institut v Praze. Následně přibyly dobrovolnické organizace Library of Things v Praze a Brně, které fungují samostatně.

Jaké výhody má zavedení knihovny věcí pro již fungující knihovnu?

Výhody implementace knihovny věcí do služeb knihovny lze rozdělit do dvou kategorií.

• Do první kategorie můžeme zahrnout společensko-ekologický přesah , zlepšení vztahů v dané komunitě, redukci environmentálních dopadů nadbytečné výroby, snížení tvorby odpadů a uhlíkové stopy. Důležitý je také sociální aspekt, příkladem budiž městská knihovna v New Yorku, která svým uživatelům poskytuje k zapůjčení kravaty na pracovní pohovory, čímž pomáhá získat vhodné zaměstnání chudším a zranitelnějším částem populace. Redukce environmentálních dopadů nutnosti nakupovat nové věci však zůstává hlavní výhodou této služby.

• Do druhé kategorie výhod, tedy výhod přímo dopadajících na konkrétní knihovnu , můžeme zahrnout zvýšený zájem médií a veřejnosti a s tím spojenou vyšší návštěvnost. Dále se zvyšuje šance na získání sponzorských darů, popřípadě odsouhlasení navýšení rozpočtu knihovny nadřízenou institucí.

Jaké jsou nevýhody knihovny věcí?

Téměř všechny nevýhody a problémy při zavedení knihovny věcí jsou technicko-ekonomického charakteru. Jedná se především o počáteční náklady, nalezení vhodného prostoru, což může být spojeno s dalšími náklady, delegování části pracovní síly a dále nutnou administrativu. Je třeba zavést vhodný systém katalogizace půjčovaných předmětů, stejně jako jejich rezervací. Dále je nutno vhodně upravit účetnictví, zajistit pojištění předmětů, stálé revize v případě elektrospotřebičů a podobně. Existuje také riziko, že uživatel předmět poškodí či nevrátí.

Většina knihoven věcí existuje v městských knihovnách, má smysl je vytvářet pro vysokoškolské knihovny?

Cílovou skupinou vysokoškolských knihoven jsou z většiny studenti, kteří jsou teprve na začátku svého dospělého života. Může jim chybět základní vybavení a kvůli nákladům na studium a ceně ubytování v novém městě, často daleko od domova, pro studenta není prioritou forma na bábovku či vlastní vrtačka. Zároveň se všechny knihovny potýkají se sníženým zájmem o výpůjčky tištěných dokumentů. Knihovnou věcí můžeme návštěvnost knihovny i statistiku výpůjček zvýšit. Před nákupem těchto produktů doporučujeme uspořádat na vysoké škole vlastní focus group či dotazníkový průzkum s tímto zaměřením.