Oblast 2 | Vzdělávání

Kapitola 3
Podoba blended learningu v knihovnách

Výuková činnost je jednou ze základních služeb akademických knihoven a forma blended výuky se stala součástí portfolia téměř všech knihoven. Standard výuky v českých vysokoškolských knihovnách se až na malé odchylky velmi podobá standardu v knihovnách zahraničních. Určité rozdíly však existují v používaných aplikacích a systémech.

Blended výuka se využívá pro všechna klasicky vyučovaná témata, jako je vyhledávání informací, práce s informačními zdroji, citování a citační manažery. Častá jsou také témata vztahující se k open science (publikování v režimu open access a predátorské časopisy). Knihovny využívají při výuce širokou paletu pedagogických postupů od asynchronní výuky pomocí videí a grafických tutoriálů až po navázání teorie na praxi či názorně demonstrační metody. Knihovny jsou zvyklé využívat LMS systémy, přičemž nejčastěji se jedná o systém Moodle. Standardem je výuka webinářů pomocí aplikace Microsoft Teams a sdílení videí přes YouTube. Pro přípravu prezentací jsou kromě Powerpointu ve velkém využívány i další aplikace, jako je Canva nebo Prezi.

Kapitola 4
Trendy ve vzdělávání ve vztahu k blended learningu

České akademické knihovny využívají blended learning; nicméně ne všichni knihovníci cítí, že plně využívají potenciál, který s sebou kombinace online a offline výuky přináší. Přesto je dle odborné literatury a výzkumu mezi českými knihovníky zřejmé, že jsou to často právě knihovníci, kdo vytváří blended kurzy s využitím různých nástrojů a pedagogických postupů.

Jaké nové přístupy a trendy ve výuce se objevují v Česku a zahraničí?

• Blended výuka jako pevná součást služeb knihovny: Kvůli pandemii koronaviru knihovny zavedly při výuce používání virtuálních komunikačních platforem, které jsou nyní využívány těmi účastníky, kteří se nechtějí nebo nemohou dostavit osobně. Knihovny se po pandemii nevrátily k původnímu stavu a ponechaly prvky, jež se osvědčily.

• Asynchronní výuka díky online výukovým objektům (OLO): Využití online prostředí přináší výhody především při asynchronní výuce, a proto je trendem přesouvat více lekcí do této formy. Knihovníci často nabízejí výuku ve formě online výukových objektů (OLO), ke kterým mohou studenti přistupovat asynchronně mimo dobu vyučování. OLO existují ve více typech; jedná se o jakýkoli online materiál či modul splňující podmínku možnosti asynchronního přístupu. Průzkum ukázal, že OLO s nejvyšším skóre byly často spojeny s ACRL rámcem a dovednostmi kritického myšlení, které zdůrazňovaly vyhledávací strategie (Goodsett, 2020). Jedním z komplexních OLO je Massive Online Open Course (více v podkapitole 11.2 : Databáze vzdělávacích kurzů MOOC).

• Méně výuky o databázích, více výuky o kritickém myšlení a akademické etice : Představení e-zdrojů a databází knihovny a způsobů vyhledávání řeší mnoho knihoven krátkými videi, tutoriály, textovými instrukcemi, návody či miniwebináři. Konkrétní a přímá výuková činnost knihoven se tak (v návaznosti na ACRL rámec) posouvá spíše do oblasti informační a digitální gramotnosti, specificky pak směrem k rozvoji kritického myšlení, a to jak v oblasti akademické (akademická etika), tak v oblasti každodenní konzumace mediálního obsahu (chápání a odhalování fake news) (Edwards, 2018; Hanz & Kingsland, 2020). Kritické myšlení je pro studenty vysokých škol všeobecně požadovanou dovedností a akademičtí knihovníci mohou její osvojení podporovat ve výuce informační gramotnosti a také v online výukových objektech (Goodsett, 2020).

• Rozvoj akreditovaných (i povinných) kurzů vedených knihovníky: Přestože jednorázové semináře zůstávají v nabídkách knihoven, rozšiřuje se vedení a garantování akreditovaných kurzů; v zahraničí se rozšiřují také povinné předměty. Akreditované kurzy dle výzkumů výraznou měrou přispívají ke zvýšení informační gramotnosti studentů.

Jaká témata jsou vhodná pro výuku ve formě blended learningu?

Neexistuje žádné téma, které by ve formě blended learningu (či online) nebylo možné zpracovat. Zároveň ale existují témata vhodnější pro online výuku (teorie, základy, úvod do problematiky) a témata vhodnější k výuce F2F (praxe, prohlídky knihovny). Trendem je přesouvat teoretickou výuku do asynchronní formy a v synchronní výuce se soustředit na využití teoretických znalostí v praxi, případně na individuální konzultace a zpětnou vazbu studentům.

Krátká výuková videa se ukazují jako vhodná forma pro návody k jednotlivým databázím, určitým prvkům a krokům při práci s informacemi. Natáčení vlastních videonávodů vyžaduje hodně času (tvorba scénáře, samotné natáčení, finální úpravy, …) a existuje riziko, že video rychle zastará vzhledem k tomu, jak rychle se mohou změnit uživatelská rozhraní e-zdrojů. Proto je vhodné zaměřit se při tvorbě spíše na obecné principy. Je také možné využít již hotové materiály poskytované producenty databází.

Jakým tématům se v českém prostředí zatím příliš nevěnujeme?

Ve vyučovaných oblastech lze zaznamenat posun ke   kritické práci s informacemi (vyhodnocování kvality informací, kritické myšlení, mediální gramotnost) a k etickému využívání informací (právní aspekty, akademická integrita). Zcela nové oblasti, které se v českém prostředí zatím neobjevují, jsou spjaty s přesunem velké části života studentů do online prostředí. Jedná se zejména o oblast digitální stopy a digitální wellbeing.

Kapitola 5
Výhody blended learningu a jak je podpořit

• Časová nezávislost a trvalost materiálů: Technologie umožňují lektorům vytvářet a studentům využívat výukový materiál nezávisle na sobě a v době, kdy to jednotlivým účastníkům nejvíce vyhovuje (což je důležité především pro pracující studenty). Zároveň zůstávají výukové materiály či celá výuka trvale dostupné. Pro lektora to znamená úsporu času a studenti se k materiálům mohou kdykoli vracet.

  • Jak je možné tuto výhodu podpořit?
    Výuku nebo alespoň její části plánovat jako asynchronní. Výuka by měla být vytvořená tak, aby byla pro studenty snadno vstřebatelná. Preference spíše kratších nahrávek, případně vytvoření záložek v delší videonahrávce, aby student mohl snadno přeskakovat a vracet se k požadovaným částem. Nahrávky je možné použít v různých lekcích a předmětech vícekrát, pokud jsou připraveny na univerzální témata.

• Místní nezávislost: Online výuku je možné s příslušným vybavením připravovat odkudkoli a zároveň je odkudkoli přístupná, lektor a student nemusí být na stejném místě. Odpadají kapacitní omezení, jedna přednáška může sloužit neomezenému počtu studentů. To znamená úsporu času pro lektora a může se to promítnout i do úspory energií díky nevyužívání fyzických přednáškových prostor.

  • Jak je možné tuto výhodu podpořit?
    Lektorům i studentům je možné povolit práci odkudkoli, což přispívá k vyššímu pohodlí na obou stranách. Je možné výuku vytvářet a plánovat pro větší počty studentů nebo spojit vícero výukových skupin a učit je najednou.

• Snadné sdílení materiálů mezi knihovnami: Sdílení materiálů v elektronické podobě je mnohem snazší než sdílení F2F výuky. Jeden materiál může sloužit vícero knihovnám, na jeho vytvoření se může podílet vícero knihovníků, což ušetří čas a umožní využít jedinečných znalostí jednotlivých tvůrců. Zároveň je možné díky nahraným přednáškám snadno získat zpětnou vazbu od ostatních lektorů či využít sebepozorování a sebehodnocení.

  • Jak je možné tuto výhodu podpořit? Knihovny by měly podporovat učící knihovníky v otevřeném sdílení výukových materiálů (např. za využití licencí Creative Commons), případně jim umožnit spolupráci na vytváření nových s kolegy z jiných knihoven. Vhodné je také podporovat projekty, které na tyto činnosti cílí.

• Standardizované výukové prostředí: Při online výuce může knihovník pracovat ve známém prostředí, odpadá nutnost učit v učebnách s neznámým zázemím a vybaveností. Díky tomu je možné minimalizovat technické problémy a stres lektora při vystupování v neznámém prostředí. Technické vybavení je potřeba pouze pro jedno pracovní místo, které může mít lektor plně pod kontrolou, a být tak vysoce efektivní.

  • Jak je možné tuto výhodu podpořit? Pro efektivní blended learning je nutné kvalitní technické vybavení, a to jak z hlediska hardwaru (kvalitní sluchátka s odhlučněným mikrofonem, případně externí mikrofon, kvalitní kamera s vysokým rozlišením, dostatečně silný výkon počítače, kvalitní připojení), tak softwaru (aplikace pro výuku, možnost zakoupení placených verzí).

• Kombinace F2F výuky a online nástrojů vytváří zajímavé prostředí : Kombinace přímé a online výuky a zároveň výuky synchronní a asynchronní přináší možnost využití výhod všech forem. Blended výuka může být pro studenty zajímavější, může se přizpůsobit různým preferencím studentů či jejich potřebám. Pro lektory pak může v dlouhodobém horizontu přinést úsporu času a vyšší efektivitu a je zároveň příležitostí pro redesign výuky jako takové.

  • Jak je možné tuto výhodu podpořit? Při tvorbě výukových lekcí v rámci blended learningu by se nemělo jednat o pouhé převedení F2F výuky do online formy. Při využití moderních nástrojů a technologií vzniká prostor pro vytvoření zcela nového přístupu k výuce. Doporučujeme učícím knihovníkům věnovat dostatek času plánování výuky, výukovým cílům a analýze vhodných technologií, které jsou pro dosažení výukových cílů ideální. Při plánování je vhodné zvážit různé preference studentů při studování materiálů a vstřebávání znalostí (studium písemných materiálů, poslech mluveného slova, grafické znázornění), je také vhodné přihlédnout k nejčastějším specifickým potřebám studentů (např. titulky u videí pro neslyšící).

Kapitola 6
Nevýhody blended learningu a jak je minimalizovat

• Absence osobního kontaktu, nižší aktivita a zapojení studentů při online výuce : Studenti jsou dle zkušeností knihovníků při online výuce méně motivováni a angažováni než při osobním setkání. Výuka bez přímé interakce se studenty také klade na lektora jiné nároky a může postrádat sociální interakci se studenty. Lektor nevidí, jak studenti reagují na výklad, nevidí důležité neverbální signály, je pro něj těžší sledovat dynamiku skupiny a reagovat.

  • Jak je možné tuto nevýhodu minimalizovat?
    Při blended výuce je nutné mnohem více a důsledněji získávat od studentů zpětnou vazbu a lektor si musí často ověřovat, že studenti probíranou látku chápou. K tomu je vhodné využít různé aplikace (doporučení najdete v kapitole 7 : Využití technologií ve výuce), případně přímé otázky do publika nebo studenty jmenovitě vyvolávat. Studenty lze předem požádat o zapnutí kamery a tím podpořit sociální propojení. Aktivní zapojení studentů může být také součástí hodnocení či přímo podmínkou pro udělení zápočtu/zkoušky. Délka teoretického výkladu v online prostředí by neměla přesáhnout 15 minut, spíše méně, pak by měla výuka být proložena aktivizační technikou (otázkou, cvičením, debatou).

• Možné technické problémy u lektora či studentů: Při online výuce je vyšší pravděpodobnost selhání technického zařízení, ať už na straně lektora či studentů. Řešení technických problémů na začátku nebo v průběhu lekce může zabrat velké množství času.

  • Jak je možné tuto nevýhodu minimalizovat?
    V ideálním případě je vhodné výuku realizovat za pomoci technické podpory, která se studenty může během výuky řešit technické problémy, zatímco lektor se soustředí na výklad. To ale mnohdy není možné. V takovém případě lze doporučit připravit prostor pro řešení těchto problémů před začátkem výuky, případně odkázat studenty na nahrávku výuky.

• Časová náročnost při tvorbě blended výuky: Tvorba blended kurzů či obecně převod výuky do online prostředí vyžaduje velkou časovou investici na počátku. Je nutné přepracovat nejen přednáškové části, ale také upravit úkoly či testy. Studenti mohou mít tendenci přeskakovat teoretický obsah a dohledávat pouze ty informace, které potřebují pro zvládnutí závěrečného testu.

  • Jak je možné nevýhodu minimalizovat?
    Je možné využít již existující materiály a know-how, zároveň bude vždy potřeba věnovat dostatek času přetvoření stávající výuky do blended formy.

Kapitola 7
Využití technologií ve výuce

Jaké technologie a aplikace využívají knihovníci ve výuce?

• Technologie pro tvorbu prezentací: Prezentace jako obrazový doplněk mluveného slova je stále jedním z nejčastěji používaných materiálů. Pro jejich tvorbu knihovníci využívají nejčastěji aplikaci Microsoft Powerpoint, roste popularita aplikací Canva a Prezi.

• Technologie pro tvorbu výukových videí či grafických materiálů: Knihovníci vytvářejí velké množství výukových materiálů pro asynchronní výuku, nejčastěji se jedná o kratší výuková videa či různé grafické návody ve formě letáků a plakátů. Pro videa knihovníci často využívají jednodušší nástroje typu Canva či Prezi video. Ty sice neobsahují tolik funkcí jako profesionální nástroje typu Camtasia, ale jsou snazší na ovládání. Pro letáky a plakáty bývají využívány aplikace Canva a Piktochart.

• Technologie pro aktivizaci a aktivní zapojení studentů: Existují různé nástroje pro aktivní zapojení studentů formou anket, kvízů nebo spoluvytváření wordcloudů. Jejich výhodou je možnost zapojit do jedné aktivity neomezený počet studentů, dále automatické vyhodnocování a zobrazování výsledků a možnost zapojit studenty na dálku. Lze je lze využít také pro získání zpětné vazby na výuku. Mezi používané nástroje patří Kahoot, Slido, Mentimeter a Polly. Dalším typem jsou nástroje pro společné sdílení a úpravu elektronických nástěnek jako Miro nebo Whiteboard.

• Technologie pro sdílení výukových materiálů: Knihovny plně využívají informační systémy univerzit a často také otevřené platformy pro sdílení, jako je YouTube pro videa a Slideshare pro prezentace. Obecným trendem je otevřené sdílení výukových materiály všech typů a jejich zpřístupnění nejen studentům, ale také veřejnosti. Nicméně pro otevřené zpřístupnění jsou data v systémech jednotlivých univerzit obtížně dohledatelná a otevřené publikační platformy bývají pojaty příliš obecně. Vhodné řešení mohou představovat oborové portály či   digitální knihovny s výukovými materiály.

• Technologie pro tvorbu a sdílení výukových modulů: LMS systémy jsou jednou z nejběžněji využívaných technologií, nejčastěji využívaným systémem je Moodle. Často se využívají také jiná prostředí preferovaná univerzitami.

Jaká jsou rizika využití technologií ve výuce a jak jim předcházet?

• Každá technologie s sebou nese nároky na výkon hardwaru či síťového přenosu.

• Při využití nové technologie je potřeba počítat s časem věnovaným jejímu představení účastníkům vzdělávání a je potřeba zvážit, zda čas věnovaný popisu aplikace nelze využít efektivněji.

• Za hlavní riziko učící knihovníci považují tendenci zahltit studenty příliš mnoha různými aplikacemi, a to nejen ve výuce knihovny, ale také ve vztahu k dalším předmětům. Jako vhodné se jeví sledovat doporučení a četnost využívání různých aplikací na dané univerzitě. Pokud taková doporučení neexistují, je vhodné konzistentně využívat ve výuce knihovny užší okruh nástrojů a aplikací. Využívání aplikací je vhodné sladit obzvlášť v modulech, v nichž se střídají různí lektoři.

Kapitola 8
Online konzultace

Poskytování konzultačních služeb pro uživatele z řad studentů i akademických pracovníků je běžnou knihovnickou agendou. Díky pandemii koronaviru se některé knihovny rozhodly rozšířit své služby do online prostředí s využitím platforem pro videohovory. Výhodou těchto platforem je možnost sdílení obrazovky, kdy uživatel přímo vidí, co knihovník dělá.

Jaká mohou být témata konzultací?

K častým tématům konzultací patří vyhledávání zdrojů, představení citačního manažeru, struktura závěrečné práce, autorská etika a prevence plagiátorství, tematika predátorských časopisů, discovery systémy a další nástroje.

Co je vhodné zvážit při nabízení online konzultací?

• Zjistit, s jakými tématy zvládnou zaměstnanci knihovny uživatelům pomoci.

• Vybrat vhodnou platformu ke spojení, nejlépe takovou, kterou budou mít uživatelé zdarma. Na mnoha univerzitách je dostupná aplikace Microsoft Teams, volně dostupný je například Zoom.

• Vybrat vhodný prostor v rámci knihovny, nejen kvůli hluku, ale také pro zajištění diskrétnosti.

• Konzultace se mohou týkat různých témat a musí proto být zajišťovány různými odborníky. Zájemce si může čas konzultace předem rezervovat pomocí formuláře, ve kterém jsou vypsány tematické okruhy.