Oblast 1 | Knihovník
Kapitola 1 Kompetence knihovníků
Blended learning ovlivňuje nejen samotné vzdělávání, ale také další
oblasti knihovnické práce. S potřebou nových dovedností a kompetencí se
– možná překvapivě – musí vyrovnávat i knihovníci v přímých službách
či knihovníci spravující fondy. Knihovníci nové kompetence často
získávají svépomocí a občas cítí, že jsou v této oblasti ponecháni
bez větší či pravidelnější pomoci.
Blended learning a obecně prohlubující se výuková role knihovníků
přináší nové výzvy také v oblasti pedagogických dovedností.
Učící
knihovníci
, jak v České republice, tak v zahraničí, nemají obvykle
žádné formální pedagogické vzdělání a potřebné dovednosti a kompetence
získávají až v praxi a svépomocí.
Jaké jsou potřebné kompetence učících knihovníků?
Technologické kompetence: Znalost a schopnost využití potřebné
techniky i technologií. Schopnost využít nové technologie k
obohacení knihovních služeb a procesů, pracovní komunikace a výuky;
ne pouze k nahrazení prvků z výuky F2F.
Sociální kompetence a soft skills : Empatie a odolnost vůči
stresu, schopnost přizpůsobit se novým potřebám uživatelů knihovny,
sebemotivace, time management.
Odborné kompetence: V souvislosti s technologiemi se mění i
odborné prostředí knihovnických procesů, knihovníci se musí
kontinuálně odborně vzdělávat. Učící knihovníci potřebují hluboké
znalosti vyučovaných témat spolu se schopností danou problematiku
přizpůsobit úrovni cílové skupiny.
Jazyková vybavenost : Angličtina se stává nutností pro ovládnutí
mnoha nově nastupujících technologií a aplikací, stejně tak pro
komunikaci s jazykově rozmanitou komunitou na vysokých školách.
Pedagogické a didaktické kompetence: Pro učící knihovníky je
důležité porozumění didaktickým procesům ve vzdělávání a vlivu
technologií na tyto procesy. Musí si osvojit pedagogické, lektorské
a prezentační dovednosti s ohledem na potřeby knihovny a cílové
skupiny.
Jak mohou učící knihovníci získat potřebné kompetence?
Spolupráce s knihovníky a dalšími profesionály : Propojení s
jiným odborníkem z knihovnického prostředí formou mentoringu, stáže,
stínování, náslechů či výukového pobytu; nabízí se možnost zapojení
do různých profesních skupin (pracovní skupiny v rámci AKVŠ, Open
Science manažeři a další). Vzhledem k rozšiřující se úloze
knihovníka je pro něj užitečné získávat zkušenosti i z dalších
profesí, jako jsou pedagogové, event manažeři, marketingoví
specialisté a odborníci z různých oblastí IT.
Školení a semináře: České i zahraniční prostředí nabízí různé
způsoby vzdělávání v řadě oblastí. Lze využít také vzdělávání, které
necílí přímo na knihovníky, ale na pracovníky příbuzných profesí.
Pro učící knihovníky je vhodné pedagogické minimum (či jeho obdoba),
ať už formální či neformální, v ideálním případě přizpůsobené
prostředí knihovny a zaměřené na praxi v knihovně.
Sdílení pracovních postupů, know-how, výukových materiálů :
Knihovny řeší podobné problémy, přesto často vytvářejí množství
pracovních dokumentů samostatně. Také se ukazuje, že témata
vyučovaná knihovníky napříč univerzitami jsou si velmi podobná.
Nabízí se možnost spolupráce na vytváření a následném sdílení jak
částí, tak celých pracovních dokumentů, návodů a výukových modulů.
Co by knihovna měla učícím knihovníkům umožnit?
Podpora ze strany jiných odborníků : Knihovna by učícímu
knihovníkovi měla poskytnout služby třetích stran (programátorů,
grafiků, kameramanů apod.), které by mu umožnily soustředit se pouze
na jeho odbornost.
Dostatek času a prostoru na získání nových dovedností a
kompetencí
: Možnost účastnit se českých i zahraničních odborných
akcí, stáží a pracovních setkání. V oblasti blended learningu se
nabízejí konference zaměřené na vzdělávání v knihovnách (Seminář
IVIG, NASIV, ECIL, LILAC, LIBER a další) či konference knihovnických
organizací, které se v nějaké formě výuce věnují (Bibliotheca
Academica, ACRL, IATUL).
Podpora projektů zaměřených na sdílení pracovních a výukových
materiálů
: Zapojení knihovníků do takovýchto projektů.
Kapitola 2 Lidé a změny: doporučení pro manažery
Kvalitní služby by měly být poskytovány kvalitním a proškoleným
personálem. Sebelépe nastavená služba realizovaná zaměstnancem, kterému
nedává smysl nebo je přetížený, nemůže být pro uživatele příjemná.
Úkolem manažera je zajistit, aby byl personál motivovaný a kvalifikovaný
a aby zaměstnanci měli vhodné podmínky pro další rozvoj. Manažer také
musí umět rozhodnout, zda je zvažovaná změna v souladu s dlouhodobým
záměrem rozvoje akademické knihovny a vysoké školy. Tato kapitola je
proto určena právě vedoucím pracovníkům .
Změny dělají lidé pro lidi. Jak tedy zajistit, aby zaměstnanci knihovny
změny akceptovali, sami s návrhy na nové služby přicházeli nebo se
aktivně podíleli na změně či rozšíření stávajících služeb? Jak
rozhodnout, zda bude v danou chvíli změna užitečná, knihovníky
akceptovaná, a navíc naplní naše očekávání? Manažer musí zvažovat
několik aspektů, jež mohou mít různou váhu a prioritu.
Nad čím se před zavedením nové služby zamyslet?
Je po dané službě mezi uživateli poptávka? Jak to zjistit:
design služeb nabízí spoustu metod, můžete se podívat třeba na web
Libdesign nebo
100metod.cz .
Máte zaměstnance, kteří disponují kompetencemi potřebnými pro
realizaci služby?
Dobrou zprávou je, že lidé se rádi učí; proto, i
když vám nyní kompetence v týmu chybí, pravděpodobně se najde někdo,
kdo se bude chtít dál rozvíjet. Další dobrou zprávou je, že lze
nakoupit řešení ve formě nástroje či se podívat, zda problém neřešil
někdo jiný. Využijte oborové akce, jako je Bibliotheca Academica,
stáže pořádané AKVŠ, případně napište kolegyním a kolegům do
e-mailové konference vyska@cesnet.cz nebo
akvs-reditele@cesnet.cz . Zprávou nedobrou naopak je, že lidé se
změn bojí a nejvíce se bojí, jak se změny dotknou jich samotných,
prostředí, ve kterém pracují, či benefitů, jež využívají. Ne vždy je
možné například ztížení pracovních podmínek při rozšíření provozní
doby kompenzovat finančně. Nahlédněte proto do odborné literatury na
témata řízení lidských zdrojů, motivace a řízení změn.
Je služba v souladu s vašimi aktuálními finančními možnostmi?
Finance bývají nejčastější zmiňovanou bariérou. Zkušenosti z
akademických knihoven ukazují, že část plánů končívá kvůli neochotě
vedení fakult/univerzit problematiku knihoven řešit; a to i s
ohledem na požadavky na rozpočet a jeho priority. Tímto se dotýkáme
témat grantů, prosazování zájmů knihoven (library advocacy) a
dlouhodobého plánování.
Je změna nebo inovace v souladu s vaším dlouhodobým záměrem či
dlouhodobým záměrem univerzity?
Pouštět se do změn služeb, aniž by
byly v souladu se strategickým plánem, je dlouhodobě neudržitelné.
Pokud strategický plán nemáte, spolu s týmem jej vypracujte.
Podívejte se na téma strategického řízení/managementu.
Vyřešíme to hned? …a musíte? Odpověď záleží čistě na vás,
potřebách vašich uživatelů a zřizovatelů a stavu, v jakém se
knihovna právě nachází. Některé drobnější změny zavedete v rámci
hodin, systémové změny vyžadují týdny příprav.
Jak zjistit, zda jsou zaměstnanci spokojeni s tím, kam
směřujeme?
Osvědčenou formou zjišťování nálady v týmu a získávání
zpětné vazby na směřování knihovny jsou různé dotazníky spokojenosti
v průběhu roku a také pravidelné individuální rozhovory
s jednotlivými pracovníky.
Kde na inovace a zavádění nových služeb vzít čas?
Operativa běžného provozu knihovny je překážkou většiny inovací. Nicméně
rozhodnutí, jestli inovace zavádět, v jakém rozsahu a kdo to bude dělat,
vyžadují spoustu času a energie na podporu a vytváření inovativního
prostředí. Jak to vše zvládat? Toto doporučení vám dát nemůžeme. Jen vy
sami nejlépe víte, v jakém stavu a rozpoložení se vaše knihovna právě
nachází.
Nezapomeňte se věnovat také rozvoji vlastních dovedností, pečujte o sebe
a zvažte, jestli se nepotkáte s kolegyněmi a kolegy na
Knihovnické
akademii pro manažery
, kde se otevírají jednotlivá manažerská témata a
nabízí prostor pro sdílení specifik a radostí řízení akademických
knihoven.