Vymezení pojmu „informační gramotnost“ je pro činnost Odborné komise pro informační vzdělávání a informační gramotnost na vysokých školách klíčové. Odvíjí se od něj nejen vysvětlení a pochopení obsahu informační gramotnosti, ale také stanovení cílů, formulace standardů a praktická náplň informačního vzdělávání.
V zahraniční literatuře se setkáváme s několika základními definicemi pojmu informační gramotnost. Nejčastěji citovanou je definice ALA (American Library Association), která byla zveřejněna v roce 1989 ve zprávě Komise pro informační gramotnost: V překladu zní:
K dosažení informační gramotnosti musí být jedinec schopen rozeznat, kdy potřebuje informace, a dále je vyhledat, vyhodnotit a efektivně využít. Informačně gramotní lidé se naučili, jak se učit. Vědí, jak se učit, protože vědí, jak jsou znalosti pořádány, jak je možné informace vyhledat a využít je tak, aby se z nich další mohli učit. Jsou to lidé připravení pro celoživotní vzdělávání, protože mohou vždy najít informace potřebné k určitému rozhodnutí či k vyřešení daného úkolu.
Tato definice je ve své základní podobě či v různých modifikacích využívána také dalšími národními či mezinárodními organizacemi, které se zabývají informační gramotností - např. ANZII (The Australian and New Zealand Institute for Information Literacy, nebo NFIL (National Forum on Information Literacy).
Některé organizace pracují s vlastní definicí. Například britská knihovnická organizace CILIP definuje informační gramotnost jako: „schopnost uvědomit si kdy a proč informaci potřebujeme, kde ji můžeme nalézt, jak ji zhodnotit, využít a dále šířit etickým způsobem“.
Jiné upřesňují místo informační gramotnosti v procesu celoživotního vzdělávání. Organizace UNESCO tak například v Pražské deklaraci z roku 2003 uvádí: „Informační gramotnost zahrnuje znalost vlastních informačních potřeb, schopnost identifikovat, vyhledat, ohodnotit, uspořádat a efektivně vytvářet, používat a předávat informace, které se vztahují k určitému problému či tématu; je to základní předpoklad pro možnost aktivní účasti v informační společnosti a je součástí základního lidského práva na celoživotní vzdělávání.“
Historie pojmu informační gramotnost a její definice jsou popsány v dokumentu Hany Landové Problematika informační výchovy na vysokých školách: studijně rozborová zpráva z roku 2000.
Komise IVIG se hlásí k definici CILIP z roku 2004, která jasně a stručně formuluje obsah informační gramotnosti a současně vyjmenovává základní kompetence pro informačně gramotného člověka:
Information literacy is knowing when and why you need information, where to find it, and how to evaluate, use and communicate it in an ethical manner.
This definition implies several skills. We believe that the skills (or competencies) that are required to be information literate require an understanding of:
Přeloženo podle webové stránky CILIP:
„Informační gramotnost je znalost a uvědomění si, kdy a proč potřebujeme informace, kde je najít a jak je hodnotit, použít a jak je sdělovat etickým způsobem.“
Tato definice zahrnuje několik schopností a dovedností (kompetencí). Být informačně gramotný znamená získat znalost a pochopení: